Svět bez peněz

Jedním ze států, který se vydal na cestu rušení hotovostních plateb je Švédsko. Zde je stejně jako u nás platidlem koruna, ale ta švédská. První mince se začaly vyskytovat již v 18. století. Hrdí Švédové, kteří se již v sedmém století proslavili jako neohrožení Vikingové, jako bojovníci, kteří expandovali do celé Evropy, se rozhodli, že hotovostní peníze, které byly vždy „zrcadlem“ dějin nebudou potřebovat.

historická kasa

Když v roce 1995 Švédové přistupovali do Evropské unie a po roce 2002, kdy se dostaly na veřejnost eurobankovky a euromince, odmítli se Švédové zříci své vlastní měny a nepřistoupili na EURO. V první fázi od roku 1972 bylo ve Švédsku postupně upouštěno od používání mincí a definitivně byl ukončen jejich oběh v roce 2010. Tímto rozhodnutím se staly všechny mince vyhledávanými mezi numismatiky.

V současnosti Švédsko vydává jen bankovky a každým rokem oběh Švédské koruny klesá. Prim začíná přebírat elektronická forma plateb a tím, stejně jako sousední Norsko, Dánsko a Finsko se Švédsko rychle stává téměř zcela bezhotovostní společností.

Při jednom průzkumu se tazateli dostalo odpovědi, že hotovost nepotřebuješ, že obchody ji nechtějí a že spousta bank ji ani nemá a proto ani nepřijímají hotovostní vklady. Mnoho venkovských oblastí nemá již bankomaty. A že i pro nákup bonbónu nebo papíru používá kartu nebo telefon stejně tak i k nákupu občerstvení u pouličních prodejců hotdogů.

V nedávné době se také prosadily aplikace v mobilních telefonech, které jsou vyvinuté společně s bankami, kdy jsou používána telefonní čísla tak, aby umožnila každému s chytrým telefonem převádět peníze.
cizí bankovky

Dokonce i švédské církve se přizpůsobily, zobrazovaly svá telefonní čísla na konci každé bohoslužby a žádaly farníky, aby použili elektronickou platbu k vložení příspěvku do virtuální nedělní sbírky. Jeden Stockholmský kostel loni uvedl, že pouze 15% jeho darů bylo v hotovosti.

Nástup bezhotovostních plateb začal v šedesátých letech, kdy banky přesvědčily zaměstnavatele a pracovníky, aby automaticky používali digitální bankovní převody pro mzdy, přičemž kreditní a debetní karty získaly podporu v okamžiku, kdy švédské banky začaly účtovat obrovské poplatky za používání hotovosti.

Platební karty jsou nyní hlavním způsobem platby. Švédové je používají více než třikrát častěji než průměrný Evropan, přičemž v roce 2015 provedli Švédové v průměru 207 plateb na kartu.

Tak to vypadá ve Švédsku. A jak to bude vypadat u nás v České republice? Jak si koupíme domácí vajíčka od sousedky nebo jak zaplatíme vnukovi, který nám poseká zahradu okolo domu? Můžete si samozřejmě odpovědět, no přece platební kartou nebo telefonem, ale to bude muset sousedka nebo vnuk zaplatit daň z přijmu nebo dokonce DPH z přijatých peněz v hotovosti?